21. kvetna jsem priletel do Denveru v Coloradu se smisenyma pocitama,jestli vubec chci nekam na vodu a tak. Prespal jsem tedy na letisti, abych nemusel platit hotel a dalsi rano jsem nasel autobus do Buena vista, kde byl o vikendu kayak festival.
Krasne prselo, byla zima, ale potkal jsem prvni lidi, kteřří chtěli jet na vodu a sami se mě zeptali. Krása. Tak jsme jeli a ja jim ukazal, jak jezdime v Plzni, kdyz oni nasedli pod a ja nad nejtezsi pereji. Pine creek a Numbers je sekce kterou jsme tocili par dni a pak jsem se presunul na Homestake creek a Gilman gorge, kde budou za tyden zavody Teva mountain games. Predtim jsme jeste jeli na rozjeti Yule creek coz je slusnej narez s obrovskejma slajdama a tam jsem potkal taky docela partu znamejch a dobrejch kajakaru. Samozrejme se k tomu moc nemeli, ale byl tam Sam Sutton z Novyho Zelandu, se kterym jsme to odpalili a vsechno to v pohode sjeli. Na zavodech Teva games se ukazalo, ze sou tam vsichni fakt dobry, a ze je tezky bejt i v top10. Ja skoncil asi 16, takze asi v klidu. Hned po zavodech se z kajakaru stali zvirata a vetsina z nich uz se plne venovala pivu, rumu a whiskey. Ja na party potkal super holku se kterou jsem stravil dalsi tri dny a vedel, ze ne posledni. Posledni prozatim. Bylo na case odjet do proslunene Kalifornie jezdit vicedenni tripy, slajdy a vodopady. Cesta z Colorada trva asi tak 30 hodin, takze dost unavne, ale my byli vesely, protoze Kalifornie je good shit. Takze jsme zacali, South Silver, Fantasy falls a pak na Cherry creek. West je krasna a na upper je moc, to znamelo Kaweah river, kde jsme sjeli vsechno co slo. I vychodni pritok, kterej za to taky stoji, a to dost. Takze zpet na west cherry a prvni jizdu na upper. Bylo ale porad moc vody, a tak jsme nemohli jet to nejtezsi. O tri dny pozdeji uz jsme ale slapali zase tech 10 mil abychom mohli dat jednu z nej rek sveta. Vody bylo min a my dali vsechno co slo, coz znamena adrenalin, skvely zazitky a vetsinou cisty lajny hodne z kopce.
Po te nas cekalo deset dni v Kanade na nataceni pro Wave sport, Epicocity a National geographic. Takze jsem to docela tlacil a sjel jsem 25 metru vysokej vodopad, poak taky prvosjezd na Wapta falls, vodnatym a sirokym vodopadu, kterej ukoncil nase honeni za vyskou a prvosjezdama, protoze treti kluk co to jel Scott Feindel se netrefil na lajnu a skoro se zmrzacil. Vyplaval hlavou dolu, mel zlomenejch asi 20 kosti, krvaceni do mozku a a zaludku, no proste strasny. Takova vec se nikomu z nas jeste nestala a rohodne nas to vsechny dost uklidnilo a navratilo velkej respekt z rek. Takze jsme pomalu vyrazili na cestu do Salt lake city, kde byla vystava OR (Outdoor retailer), kde jsem zase potkal svou holku a navic poresil nejakej business na pristi sezonu.
Pote jsme vyrazli na proslulou vlna Skookumchuck v Britske Kolumbii (Kanada) a taky jsme pojezdili nejake reky okolo Whistler a Squamish. No parada. Ta vlna za to stoji. Jedna z nej na svete stoprocentne. Pak jsme to vzali pres White Salmon, kde jsme navstivili a pojezdili s Tao Bermanem. Pak North fork of Payette v Idahu a pak zpet do Colorada na M wave. Neskutecne rychla a vysoka vlna, kde se nikdy nenudite. Bryan Kirk, se kterym jsem jezdil ve wave sport vanu uz ale musel zpet na vychod, protoze letel na MS ve freestyle do Thunu. Takze me hodil zpet na zacatek me cesty. Buena vista, kde ma holka delala safety boating pro raftove tripy. Takze jsme jezdili chvili tam, pak zpet na M wave a pak par dni na Gore canyon. Tak byli i zavody, ktery jsem prekvapive vyhral... Takze tak.
Pak jsem odletel do mnichova, jel na lipno a tam vyhral taky. Nemuzu za to, slo to samo.
Hezky den
Kuba
Pár malých fotek z velkých řek je fotogalerii.