ČPV Teplá v červnu! Kdo to kdy slyšel? Ano, letos to tak bylo, díky nastávajícím stavebním úpravám v Karlových Varech byl tento závod přesunut na začátek měsíce června. Nakonec jsem se po duchaplné a vyčerpávající diskuzi plné rozumných i nerozumných plků na Čádických stránkách vydal na tento závod služebním autem, spolu s Aničkou a Lubošem, dalších několik aut bylo také naplněno dalšími Čádíky a párem Potraviňáků - Bobikem a Semínkem.
Po příjezdu pod hráz přehrady v Březové zjištujeme, že tu zas tak moc lidí není, přemítáme tedy čím to může být. Zda změnou termínu nebo díky ne úplně skvělému počasí, které nás doprovází během závodu. Již teď mě napadá otázka jak dopadnou další letošní závody na Úhlavě a zejména na Střele, které se díky těmto změnám budou konat na podzim během jednoho víkendu. Potkáváme zde ještě Jirku, Bohouše, Pepíka a Maťu.
V tombole měl úspěch Semínko a zejména Bobika, který vyhrál sadu mastí a gelů na večer :-). Na vodě jsme si to docela užili, já jsem poprvé po několika letech nejel na první místo a tak jsem si to parádně užil s novým pádlem a nikam jsem první půlku závodu nespěchal. Druhou půlku jsem se trochu rozpádloval, alébrž jsem začal cítit svůj tuhnoucí kotník, který se snažím poslední 3 týdny vyléčit z výronu. V cíli jsme trochu netradičně obdrželi ke svačině místo párku bagetu a malovaný hrníček s čajem ku příležitosti 60. ročníku závodu Napříč Karlovými Vary a 55. výročí založení místo loděnice a vodáckého oddílu.
Nakonec skoro všichní odjíždějí domů, jen 2 auta zůstaváme a po proběhlém parkingu v kempu začínáme hledat, ve které hospůdce v Březové strávíme sobotní upršené odpoledne. Nikde nás do hospody nechtějí pustit, různé svatby a tak. Nakonec se chytáme hned v první hospodě, kterou jsme pro jistotu při začátku hledání minuli. Dáváme si hromadu jídla a pití, Luboš zakládá svojí sbírku přirovnání, já sbírám čárky za plky a posléze se rozhodujeme, že půjdeme navštívit místní merendu v Poštovním Dvoře, která se pořádá k již zde zmíněnému výročí. To nás opouští už i Zdenda, který jede někam plkat někam jinam. Cestou obdivujeme společně s Lukáškem a Lubošem na silnici stojící asfaltérské stroje. Další úžasný zážitek. Již asi druhý ten den. Anička se baví jak si to hezky plkáme.
Jen co dorazíme do Poštovního dvora, tak zjištujeme, že jsme zde jen my a personál. Takže u prvního sakra drahýho piva sledujeme připravující se minikapelku, skládající se z jednoho multiinstrumentalisty a dvou zpěvaček, která nás bude doprovázet při našem plkání, tančení a konzumaci piva po celý večer. Luboš nás zve na rundu ku příležitosti svých narozenin. Lída začíná tancovat. Bobika s Lukáškem začínají zpívat. Luboš domlouvá karaoke. Minikapela odchází. My odcházíme taky. Celý Poštovní dvůr byl náš. Organizátoři nepřišli. Je před půlnocí....
V kempu je docela vyrvál, místní svatba, žádný pivo, až Bobika přináší dvě petky od nedalekých fotbalistů, který jedou taky na svojí notu. Začíná mejdan na pětce a ja spravedlivě usínám ve hlubině svého spacáku.
V neděli ráno mě probouzí déšť a tak čekám až přestane a v deset již jsem u hráze Stanovické přehrady, kde mám spicha ze Směchem a jeho synátory, kteří mají na zahradě auta mojí loď. Dávám jednu hezkou jízdu na Lomnickém potoce a pak se s Aničkou a Lubošem malou chvilku rozhodujeme, že asi pojedeme domů a tak asi jedeme domů.
Nakonec to byl zase docela dobrej víkend plný nových neopakovatelných zážitků. Kdo tam nebyl jako by nebyl. A kdo tam nebyl, tak ani neví jak vypadá Pivoň Doupovský!
P.S. V článku jsou jediné fotky od Luboše a některé další fotky od Aničky jsou na webu Čádíků.