Francie 2003
26 . 7. -- 2. 8. 2003
Toto je zkrácený zápis letní vody ve Francii v roce 2003, který bohužel provádím společně s Mouchou až dva roky na to. I taki si určitě ne vše správně pamatujeme, ale nějak takto to asi bylo:
účast: Fíďa, Kuba, Moucha, Šuk, Helena, Pražák, Hujer, Karel Malý, Karel Medyk, Evička, Vlaďka, Hejhulák, Džamboch
Pátek 25. 7.
Přejezd do Francožky
Moucha, Kuba, Šuk a Fíďa odjíždí již v pátek večer cca v 10 hodin z Plzně přes Rozvadov, Martinu, Milano a Turín až do francouzského Briançonu, kde jsou v sobotu zhruba v 11 hodin ráno.
Sobota 26. 7.
Přejezd do Francožky a poježdění ve válci v Rabiouxu
Koukáme do Guisane, která je skoro suchá, takže jedeme hledat vlnu v Rabiouxu. Spot je cca 15km pod Guilstreme. Jezdíme zde celé odpoledne, také trošku odpočíváme a pospáváme a večer se přesouváme na tábořiště nad Briançonem. Pozdě večer dojíždí Hejhulák, Vlaďka, Karel Medik, Evička, Džamboch a ještě později doráží Pražskej Pražák, Helena, malej Karel a Hujer. Poslední auto přijíždí až poměrně pozdě, jelikož nám během cesty přes Německo jaksi „upadl“ výfuk u auta. Problém naštěstí brzy řešíme vyhledáním sedláka/automechanika, jemuž Karel vysvětluje, že máme porouchaný „unter rore“.
Neděle 27. 7.
Splutí Guisane WW III - IV
Dnes se vrháme na spodní úsek řeky Guisane, která je ale skoro bez vody. I tak jsou některá místa na této river poměrně záživná. Poté se přesouváme na Guil, kde na tradičním místě nad mostem přespáváme. Ani sem nestačí dojet všechny auta a strhává se ohromný slejvák, který nás vyplavuje zpod plachty a strhává na silnici při řece spoustu šutrů.
Pondělí 28. 8.
Splutí L’Ubaye – horní úsek nad přehradou WW III, úsek nad přehradou WW IV – V+
Bohužel ráno je Guil stále bez vody, a tak se přesouváme na Ubayu. Nejprve jedeme všichni „třetí úsek nad přehradou“. Díky tomu, že ani zde nemáme bůhvíkolik vody, to není žádný zázrak. Čili těch cca pět kilometrů drhnutí šutrů v řece si zase až tak neužíváme. Z lodí vysedáme u jakéhosi mostu, kde den před tím spadla po přívalovém dešti obrovská kamenná lavina do řeky. Dále tedy nemá cenu jet, (i když by to jistě byl prvosjezd) jelikož korytem malého přítoku se do nebohé L´Ubaye sesunulo neuvěřitelné množství sutě a balvanů, jež původní tok naprosto zasypaly a voda si teď jen těžko hledala cestu přes ostré šutráky a strhlé kmeny stromů. Všímáme si několika baráčků, které stojí nedaleko od řeky – asi museli mít pěkně nahnáno, když se kolem nich něco takového v noci řítilo do dolin.
Pozdě odpoledne jedem (tedy jen Moucha, Kuba, Fíďa, Šuk a Karel Malý) královskou soutěsku L´Ubaye do přehrady. Lavina, která je nahoře nad námi proti proudu, je i zde znát v podobě zabarvené vody, jež se proměnila v neprůhlednou blátivou sračku. Večer se přesouváme do kempu u Verdonu.
Úterý 29. 7.
Splutí snad 30 km dlouhého úseku soutěsky Verdone ZW – WW V - X
Dopoledne nejprve chvilku čekáme, až nám pustí vodu a okolo poledního jdeme na to. Teče nám „jen“ třináct kubánců, ale dle slov místního quida : „Indiáni milují hory“, je to i takto na pohodu sjízdné. Hned chvíli po dosednutí na vodu nás svírají vysoké úzké skalní stěny deštěm a větrem vytvarované do neuvěřitelných čarokrásných tvarů. Máme před sebou tedy nějakých třicet kilometrů vody v parádním kaňonu. Obdivujme různé skalní skulptury, jež se tyčí v různých výškách nad našimi hlavami. Voda zde za miliony let dokázala vymodelovat opravdu úžasné věci, občas nám trochu zatrne nad pohledem do obrovských sifonů, jež jsou ale zatím vždy vysoko nad námi a nečině se v nich prohání jen vítr.
Lehké panoramatické úseky ale střídají i obtížnější čtyřková i pětková místa. Občas máme trochu problém se v takto početné skupině poskládat do vracáků. Řeka se totiž asi třikrát celá vřítila do obrovských humusoidních sifonů. Evidentně alespoň některé musely vzniknout poměrně nedávno, když se zřítil kus převisu přímo do řeky a celou jí tak zatarasil. Naštěstí všechny tyto sifony jdou obnést, což na Verdonu rozhodně není samozřejmostí - i když mnohdy to chce trochu horolezeckého umu.
Pádlování v soutěsce ukončujeme přepádlováním tři kilometry dlouhého úseku po přehradě k nejbližšímu mostu. Cestou se nám znatelně otepluje voda. Spíme na stejném místě jako včera.
Středa 30. 7.
Odpočinek a moře
Dnešní den je ve znamení flákárny a – pohody. Pražákovo auto se jede koupat k moři, kde se snažíme mezi Cann a Nice najít nějaké vlny na serfování. Ty samozřejmě nenalézáme, ale i tak sedáme do kajaků a smáčíme pádla ve slané vodě. Ostatní se sunou na sever hledat další rivers. Spíme u řeky Bonne vedle silnice u čerstvě rozštíplého stromu od blesku. Tomáš a spol. přijíždí pozdě v noci.
Čtvrtek 31. 7.
Splutí 3 km dlouhého úseku Veneonu nad přehradou WW II - III
Dopoledne jedem proti proudu Bonne a hledáme vodu - stále je ale v korytě sucho. Přesouváme se tedy na řeku Veneon, kde by na horním úseku podle kilometráže měla být pěkná WW IV. Bohužel odpoledne je vody příliš moc (o deset centimetrů více než je maximum a to je v takto úzkém korytě zatraceně znát). A tím pádem je to až moc velký hrnbach. Vracíme se tedy níž a jedeme krátký úsek dlouhý cca 3 km. Splutí zakončujeme u jezu. Následující část je opět nesjízdná - WW X.
Odjíždíme auty přes Chamonix, kde ještě večer sháníme pumpu (jediná otevřená je pouze na začátku města u "dálnice" ve druhém směru). Teď už nás čeká jen Sion a dva passy k Vorderreinu, kam přijíždíme nad ránem. Spíme ve štěrkovně u místa, kde bývala vlna (Šuk z ní má pěknou fotku na piruetě). Město Ilanz.
Pátek 1. 8.
Splutí VorderRheinu WW II - III
Dopoledne prohlížíme Glenner, který je bohužel téměř bez vody. Dáváme si tedy zhruba sedmnáctikilometrový úsek VorderRheinu. Nic moc těžká oddychová voda s pěkným panoramaticky velkolepým okolím v hlubokém skalnatém údolí i takto za malého stavu s dostatkem vody – jen ty nohy uvězněné v malých lodích poměrně trpí.
Na večer přejíždíme směrem ke starému známému Innu, nicméně stavíme a kempíme již na konci Brailské soutěsky. A cestou obdivujeme obrovské táboráky probleskující noční temnotou, jež lemují silnice a plameny ohňů září jasně žlutočervenou barvou i vysoko na okolních kopcích. Švýcaři slaví svůj svátek sjednocení a nachystaly nám tak pěkné večerní divadlo…
Sobota 2.8.
Splutí na Innu soutěsek Giarsun WW III – IV a Ardez WW III - VI
Na rozjetí si dáváme po ránu Giarsun (vody je zde o něco méně, ale je to na pohodu) a dál část lidí jede Ardez. Při přenášení šestkového místa na začátku soutěsky Kubánec zahazuje pádlo, které ale záhy chytá a posílá na místo toho ze skály do peřejí loď s foťákem. Následně S6ka mizí všem z očí pod vodou a znovu se objevuje až možná po půl hodině dole pod skoky. Mezitím Kuba hází různé klacky a klády do vody ve snaze pomoci lodi se z kamenného sevření nějak vymanit. Snažíme se loď vytáhnout na břeh, ale dostrkáme ji akorát k pravému břehu, kde se zpříčila mezi šutry a bohužel na neštěstí límcem proti vodě.
Následující možná dvě hodiny se snažíme dostat loď ven. Už jsme chtěli kajak nechat navázaný na laně s tím, že se pro něj vrátíme zítra s pořádným nářadím, až se nakonec přeci jenom podařilo dostat tu potvoru ven. I když ve značně pomačkaném stavu, takže se do nebohé kocábky Kubánec souká jen s obtížemi. Naštěstí ten plast je poměrně solidní matroš s „pamětí materiálu“ a postupem času se z kajaku zase stává něco, co začíná připomínat S6ku. A dokonce i ten digi foťák to nějak rozchodil – jen v hledáčku zůstal písek a nefunguje blesk. Spíme na konci soutěsky jako obvykle.
Neděle 3.8.
Splutí na Innu soutěsky Scuol WW II – IV-
Dnes nás čeká dlouhý přesun domů do Plzně, přesto si dáváme ráno Scuolslucht – z vody vystupujeme v lázních, kde se drápeme nahoru po navigaci. Pak už se jen stavíme na Martině v bezcelce za levným benzínem a kořalkou.
Splácal: Hujer & Moucha